Pokud by Hulk, poté, co byl opásán gama paprsky, právě šel do Starbucks a objednal si pěknou, velkolepou tmavou pečeně, pravděpodobně by se na Hulka vůbec nezměnil. Hulk by ušetřil spoustu peněz, kdyby nemusel krejčímu nosit tolik rozdělených párů kalhot. Ale ne, nestalo se. Teď Hulk rozbije. Nyní Hulk ničí. A teď je Hulk smutný.
Zdá se, že káva brání nebo nějak vede k opravě poškozené DNA, alespoň podle zjištění některých bratislavských vědců. Jejich práce publikovaná v The European Journal of Clinical Nutrition uvádí, že pití 500 ml čerstvě uvařené, tmavé pražené kávy každý den po dobu 4 týdnů mělo za následek 23% snížení „zlomů vláken“ DNA (1).
Jejich studie zahrnovala 100 zdravých mužů a žen rekrutovaných z obecné středoevropské populace. Subjekty byly náhodně rozděleny do skupiny s kávou a do skupiny s vodou. (Žádný dvojitě zaslepený návrh placeba nebyl nutný, protože všichni jdeme s předpokladem, že DNA není náchylná k placebo efektu.)
Vědci dospěli k závěru, že „… pravidelná konzumace směsi tmavé pečeně má příznivý ochranný účinek na integritu lidské DNA u mužů i žen.“
Možná, že 23% snížení poškození DNA mohlo stačit k záchraně Hulka, nebo alespoň vyústilo v to, že byl o pár odstínů zelené světlejší a trochu méně se zhoršil.
DNA je úložiště genetické informace v buňce a je zásadní, aby její integrita zůstala nedotčena. Bohužel, kvůli vytrvalému útoku prostředí (sluneční světlo, chemikálie, záření, práce a oxidační poškození obecně), mohou naše punkové opilé buňky zažít až 1 000 000 změn DNA denně. Neopravené, tyto změny mohou vyústit v mutace a možná i onemocnění.
Je to docela bezpečná sázka, tyto mutace vás nezmění na Hulka, ale mohou způsobit, že vám na játrech vyroste zelený mohutný nádor.
Většinu času naše tělo opravuje mnoho těchto poškození působením různých enzymů. Přesto to vždy mohlo pomoci. Proto se zdá chytré uvažovat o vypití asi 16 uncí tmavé pražené kávy (množství použité v bratislavské studii) denně na ochranu integrity DNA.
Ochranné účinky kávy na DNA by mohly vysvětlit, proč jiné studie prokázaly, že má zásadní vliv na délku života. Příkladem je studie úmrtnosti z roku 2012, která provedla 400 000 lidí v The New England Journal of Medicine, a zjistila, že pijáci kávy měli o 6 až 16 procent méně úmrtí (2).
Ještě působivější byla japonská studie z The American Journal of Clinical Nutrition, která ukázala, že u konzumentů kávy bylo o 24% méně pravděpodobné, že zemřou během období sledování 19 let (3).
Sladké místo, alespoň v těchto studiích, se zdá být mezi 3 a 4 šálky denně pravidelného nebo bez kofeinu.
Káva obsahuje více než 1 000 biologicky aktivních sloučenin, takže při vyšetřování by bylo jedinou kofeinovou bolestí hlavy zjistit, která nebo která kombinace těchto chemikálií byla zodpovědná.
Ve studiích se však ukázalo, že dva běžné kávové polyfenoly - kyselina kávová a kyselina chlorogenová - způsobují změny v methylaci DNA, čímž potlačují tvorbu nádorů a obecně snižují zánět.
Zatímco slovanští badatelé používali tmavou praženou arabiku, studie ukázaly, že ve světlých nebo středních praženinách je vyšší obsah polyfenolických sloučenin. Zdá se, že čím intenzivněji pražíte kávu, tím více antioxidačního potenciálu ztrácíte (ztrátou polyfenolů).
Pokud je tedy obsah polyfenolů důvodem, proč má káva ochranný účinek na DNA (a následně na jeho životnost), pak by dávalo větší smysl volit světlou nebo středně praženou tmu, a to navzdory zjištěním vědců z Bratislavy.
Zatím žádné komentáře